V Kvilicích, ale i ve Slaném jsem učila nespočet dětí českému jazyku, výtvarné výchově a dějepisu, s dětmi jsem však i sportovala, pořádala orientační běhy či putovní tábory.

Po celou dobu své profesní kariery jsem pracovala s dramatickým souborem, uspořádala četná vystoupení v Kvílicích, v Pozdni a ve slánské kapli (adventní vystoupení, vánoční lidové hry...), spolupracovala s nakladatelstvím Albatros, pořádala besedy se spisovateli a ilustrátory, podporovala žáky při jejich vesměs úspěšných účastech v soutěžích recitačních, literárních i výtvarných.

Vedle aktivní práce s dětmi jse si našla čas i na psaní metodik a pedagogická čtení a spolupracovala s autory učebnic dějepisu. V Kvílicích jsem vybudovala školní knihovnu a pomáhala jsem reorganizovat školní knihovny i jinde na Slánsku.

Když jsem odešla do důchodu, mohla jsem se víc všímat dění ve Slaném. S manželem jsme připravovali pochod "Za Havlíčkem" - zorganizovali jsme 24 ročníků. Psala jsem své nápady na různá vylepšení panu starostovi Rubíkovi, panu Hrabánkovi, zúčastňovali jsme se s manželem veřejných zasedání zastupitelstva a setkání se starostou, na Hájích jsme sázeli stromy a uklízeli Slánskou horu - bohužel z těch nápadů se mnoho neuskutečnilo, snad jediné - a to mi připadá až skoro jako výsměch - kopie Tyršovy plakety na Tyršově kameni na Hájích.